Ferrotypie aneb fotografie na plechu

Ferrotypie, technická zvláštnost, na kterou můžete tu a tam narazit v krabici starých rodinných fotek. Fotografie na plechu. Okolo přelomu 19. a 20. století byla ferrotypie, na rozdíl od klasických “vizitek” a “kabinetek” na kartonu, jakýmsi nejnižším patrem živnostenské fotografie. Laciné a nenáročné ferrotypie zhotovovali hlavně potulní pouťoví fotografové, později dokonce první fotoautomaty. Bývají to spíš příležitostné podobenky než reprezentativní rodinné portréty; najdeme mezi nimi zvýšené procento žertovných póz, souvisejících s pouťovým prostředím. Nebývají označené jménem fotografa a málokdy jsou popsané, zkrátka proto, že se na jejich povrch špatně píše. Z technického hlediska stojí za zmínku, že nejde o pozitiv exponovaný z dřívějšího negativu, nýbrž o slabě exponovaný negativ, který se na černém pozadí jeví jako pozitiv. I proto ferrotypie neposkytují příliš kvalitní obraz. Máte taky doma nějakou?

3 komentáře na „Ferrotypie aneb fotografie na plechu“

  1. Mám doba ze starého babiččina alba ferrotypii. Jde o obrázek dvou žen v šátcích. Bohužel se fotka stává stále tmavší a obrázek je méně viditelný. Moc mě to mrzí, ráda bych tu fotku uchovala, ale zřejmě se to nezdaří, i když ji mám zabalenou.

    1. Díky za komentář… Podle metodiky Národního technického muzea zpomalí degradaci obrazu u ferrotypie uložení v chladnějším prostředí, cca do 25 stupňů, ideálně pak do 18 stupňů. Ještě důležitější ale asi je stabilita – teplota a vlhost by neměly v průběhu dne ani roku moc kolísat. Tj. neskladoval bych je někde na půdě nebo na chalupě.

      1. Děkuju za odpověď. Myslím, že ji mám uskladněnou dobře, odpovídá požadavkům. Asi ji nabídnu nějakému muzeu, bude-li zájem.

Napsat komentář: Radek Ocelák Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *