Aktuality

Chrudim, nejvýznamnější ateliéry století devatenáctého: nejstarší Eugène Bourdon, Tietz-Gallat, Jindřich Krink. S tou prostřední rodinou to pravda bylo složitější, napřed ve městě působil František Gallat, pak zvlášť i jeho dcera Karolína, která si následně vzala Edmunda Tietze a ateliér spolu provozovali pod různými variantami značky. Tyto chrudimské živnosti zkoušely i expanzi do Prahy – značka Tietz-Gallat se o ni pokoušela neúspěšně, Krink se ale se svou pobočkou úspěšně usadil na Vinohradech.
Jo, vyrůst z regionu do hlavního města, to se dneska myslím v ekonomice digitálních startupů moc nenosí!

Více o Tietzových a Gallatových v knize Pavla Scheuflera a Valburgy Vavřínové: Fotografické ateliéry na území Koruny české.

Málo se to ví, ale občas píšu i na jiná témata, než jsou rumunští Slováci. Jak to tak vypadá, nejvíc na tato a poslední dobou hlavně ve formě recenzí na knihy. Najdete to všechno na mém blogu: http://ocelak.cz/blog

U tohohle kousku z doby kolem roku 1875 má člověk skorem chuť ocitovat Nerudu: “Proto mně draha tak / milá má matička, / že je tak malička, / že je tak chudička.”

A protože se nerudovská matička v plachetce na facebooku líbila, přidám ještě jednu. 70. léta 19. století, ateliér Antonín Klusáček, Polná. Koukal jsem, jestli to nebyl otec malíře Karla Ludvíka Klusáčka, ale matrika to vyvrací.

Myslel jsem, že je to honzík (s malým h), ale byl jsem vyveden z omylu. Prý eliptická krinolína, která honzíka teprve předznamenává. Každopádně velmi elegantní silueta. A jsme asi někde lehce po roce 1865.

Lidi byli a budou… Neznámá německá rodina kolem roku 1862.

I když s letošní plesovou sezónou se nedá počítat, aspoň pro inspiraci… Rok cca 1870, Praha.

S novým rokem jsem trochu překopal stránky. Web je teď jasněji rozdělen na fotogenealogickou část a sběratelskou část, kde přibyla nabídka vizitek z 19. století. Tož můžete mrknout.