Dokonalá jednota obsahu a stylu, nebo spíš je to styl sám… Vizitková fotografie z pražského ateliéru Jindřicha Eckerta, rok 1905. Salón tohoto tehdy již starého pána byl za oněch časů nejexkluzivnějším podnikem z pražských fotografických ateliérů a jeho klientelou byla především smetánka. Eckert nepotřeboval honit módní trendy a to se odráží na úpravě kartonu: v době, kdy téměř všechny ateliéry na kartonech dávno přijaly secesní tvarosloví (zešikmená a ozdobná písma, rostlinné motivy, nejčastěji v zeleném provedení), Eckert se umanutě drží klasicistního fontu, erbů, zobrazených vyznamenání, to vše v sevřeném provedení typickém pro mnohem starší dobu. Dokonce v latině! Celé provedení včetně nákladného slepotisku naznačuje: tohle opravdu není ateliér, který by hledal zákazníky na ulici. Odtažité zachycení “kandidátky Pavly” v neobvykle nadčasovém odění pak celou scénu dokonale dotváří.
oprava: jak trefně poznamenal jeden komentář, Eckert sám byl tou dobou už pár měsíců po smrti; tenhle příspěvek tedy vypovídá spíš o setrvačné práci jím dlouho provozovaného ateliéru.