Aktuality

Ateliéry slezské

Slezsko. Dnes jedna z ekonomických periferií státu. Historická fotografie ukazuje, že to tak nebylo vždycky.

Zhotovení tuctu takovýchto vizitkových fotografií v 60. letech 19. století vyšlo na částku odpovídající týdennímu platu středně kvalifikovaného dělníka. Tady máme jednu z Jeseníka, jednu z Krnova a jednu z Opavy, všechny v solidní dobové kvalitě. V každém městě alespoň jeden ateliér. A tedy i kupní síla pro toto tehdy luxusní zboží, která by takový ateliér uživila.

Přemýšlím, co by tomu ekonomicky odpovídalo dneska. Místní pražírna kávy? Místní prodejna Apple? Nedaří se mi najít tu pravou analogii.

Rané ateliéry v Prostějově

Dalším z měst, kde to s raným fotografickým provozem vůbec nebylo marné, byl Prostějov. Není divu, kupní síla by byla. K roku 1869 se totiž v Prostějově uvádí více obyvatel než tou dobou v Hradci Králové, Pardubicích, Moravské Ostravě, v Kroměříži nebo v Přerově, a dokonce víc než v Olomouci! Tohle všechno budou kousky ze 70. let: ateliéry Neckář, Richter a Sequardt. Portrétní kvalita je jen průměrná, zato na graficky nezvyklé reverzy je radost pohledět. Existuje ještě Držovská ulice, Zeschauergasse nebo nový senný trh?

Rané ateliéry v Jičíně

Nejen velkoměsta měla už od dávných dob svoje fotografické ateliéry. Třeba v Jičíně, jednom z obrozenských center, existovaly už koncem 60. let 19. století ateliéry Fr. Hetschela a Huga Tichého. O jejich podnicích toho zrovna moc nevíme. Pak ale východočeskou živnostenskou fotografii “převálcoval” jičínský Josef Picek, syn Jana Picka (fotografa v Semilech, Českém Dubu a Hořicích). Paralelně s ním, a rovněž úspěšně, tu později fotograficky působil Antonín Brožek.